ABHAYAMBIKA SADHAKAM 51-55 BY ABHAYAMBIGA BATTAR |அபயாம்பிகா பட்டர் அருளிய அபயாம்பிகா ஸதகம் 51-55
•Tamil
சிரி அபையாம்பிகை பட்டர் ஏற்றிய அபையாம்பிகை சதகம் பாடல் எண் 51 முதல் 55 வரை
ciri apaiyāmpikai paṭṭar ēṟṟiya apaiyāmpikai catakam pāṭal eṇ 51 mutal 55 varai
ஏழை எனை காக்க வகை எடுத்த உன்றன் இதயமெல்லாம் இறங்கி இறங்கி சலித்து மதி
ēḻai eṉai kākka vakai eṭutta uṉṟaṉ itayamellām iṟaṅki iṟaṅki calittu mati
எனை குறிக்க புருந்தில்லையோ சூழ உன்றன் இருபதத்தை சுகமாய் மனதில் புருத்தியின்னம்
eṉai kuṟikka puruntillaiyō cūḻa uṉṟaṉ irupatattai cukamāy maṉatil puruttiyiṉṉam
சொந்த அடிமையாக்கிலையோ சும்மா இருப்பதென் வகையோ ஆழி அமுதை அடுத்தவர்க்கு அகத்தில் பசியும் உண்டாமோ
conta aṭimaiyākkilaiyō cummā iruppateṉ vakaiyō āḻi amutai aṭuttavarkku akattil paciyum uṇṭāmō
அமுதம் வருஷம் பொழிந்திடில்லியன் அதிடம் அதிலோர் குடையாக வாழ பிடித்தால் உன்னை என்னாய்
amutam varuṣam poḻintiṭilliyaṉ atiṭam atilōr kuṭaiyāka vāḻa piṭittāl uṉṉai eṉṉāy
வசனி திடவாக்கினை தருவாய் மயிலாபுரியில் வளரீசன் வாழ்வே அபயாம் பிகைத்தாயே
vacaṉi tiṭavākkiṉai taruvāy mayilāpuriyil vaḷarīcaṉ vāḻvē apayām pikaittāyē
பாடல் 52
pāṭal 52
பொடுங்கை தன்னால் எடுத்த சிறே உழந்தை தனைத்தாய் எரிவாளோ கோபம் கொண்டால் யான் நிகரோ
poṭuṅkai taṉṉāl eṭutta ciṟē uḻantai taṉaittāy erivāḷō kōpam koṇṭāl yāṉ nikarō
உலவும் கருணை நிலையாளே அடங்கி உனது கோபம் எல்லாம்
ulavum karuṇai nilaiyāḷē aṭaṅki uṉatu kōpam ellām
அகற்றி எனது பரிதாபம் அரிந்துன் அருளை பாலீதே
akaṟṟi eṉatu paritāpam arintuṉ aruḷai pālītē
ஆழ்வாய் வேத விழுப்பொருளே தொடங்கும் பரமன் இடபாக
āḻvāy vēta viḻupporuḷē toṭaṅkum paramaṉ iṭapāka
தொலிர மணியே அணிப்பணியே
tolira maṇiyē aṇippaṇiyē
தொலையா ஜனன அலையதல தோற்றும் உனது துணைப் பாதம்
tolaiyā jaṉaṉa alaiyatala tōṟṟum uṉatu tuṇaip pātam
அடங்க தெரிய மனம் அடங்க வாரி கருணை புழிந்தருள்வாய்
aṭaṅka teriya maṉam aṭaṅka vāri karuṇai puḻintaruḷvāy
மயிலா புரியில் வளரீசன் வாழ்வே அப்பயாம் விகைத்தாயே
mayilā puriyil vaḷarīcaṉ vāḻvē appayām vikaittāyē
பாடம்
pāṭam
காணல் அதனை புணலாக கருதி நினைக்கும் மானது போல்
kāṇal ataṉai puṇalāka karuti niṉaikkum māṉatu pōl
கவலை உடனே குடும்பம் எனும்
kavalai uṭaṉē kuṭumpam eṉum
கனவாகிய பொய் மாயைதன்னில்
kaṉavākiya poy māyaitaṉṉil
ஈனருடனே இருந்து சொல்லி
īṉaruṭaṉē iruntu colli
எல்லாம் எமதன் ரொயிலாக
ellām emataṉ royilāka
இருமா படைந்து மனம் வீணாய்
irumā paṭaintu maṉam vīṇāy
இரிந்து கலங்கித் திரியும் recording
irintu kalaṅkit tiriyum recording
நாதன் சுழல்கள் உணர்வினுள்ளே, நடு வாழ்ந்திருக்க அருள் புரிவாய்
nātaṉ cuḻalkaḷ uṇarviṉuḷḷē, naṭu vāḻntirukka aruḷ purivāy
வானானந்த தவக்கொடியே, வனச முகத்தி வாழ்நுதலே
vāṉāṉanta tavakkoṭiyē, vaṉaca mukatti vāḻnutalē
மயிலா புரியில் வளரீசன், வாழ்வே அப்பயாம் பிகைத்தாயே
mayilā puriyil vaḷarīcaṉ, vāḻvē appayām pikaittāyē
ஆடல் 54
āṭal 54
நீலம் கால் ககனம் கடல் அனலும் நீளை இருந்த நெரிச்சுடரே
nīlam kāl kakaṉam kaṭal aṉalum nīḷai irunta nericcuṭarē
நிறவி உலக எங்கினும் உயிராய் நிறைந்தே இருந்த தவப்பொருளே
niṟavi ulaka eṅkiṉum uyirāy niṟaintē irunta tavapporuḷē
பல காலமும் உன் இருப்பதங்கள் பாடி பாடி கசிந்துருகி
pala kālamum uṉ iruppataṅkaḷ pāṭi pāṭi kacinturuki
பிரவும் விழிகில் புனல் ஆராய்
piravum viḻikil puṉal ārāy
பெரிகி எனது மனம் உருக, கலையும் நிலையும் தெரிந்திருக
periki eṉatu maṉam uruka, kalaiyum nilaiyum terintiruka
கனவாய் உலகம் மறந்திருக, கபிலை பசுவும் கதரிமிக
kaṉavāy ulakam maṟantiruka, kapilai pacuvum katarimika
கன்றைத் தேடி வருவது போல்
kaṉṟait tēṭi varuvatu pōl
மலமாயாதி அகலையன் பாடி
malamāyāti akalaiyaṉ pāṭi
வந்துன் அருப்பால் தந்தருள்வாய்
vantuṉ aruppāl tantaruḷvāy
மைலாப் புரியில் வளரீசன்
mailāp puriyil vaḷarīcaṉ
வாழ்வே அபயாம் பிகைத்தாயே
vāḻvē apayām pikaittāyē
பாடல் ஐம்பத்தி ஐந்து
pāṭal aimpatti aintu
எந்த நாளும் உனதருப்பேர் அழகை
enta nāḷum uṉataruppēr aḻakai
அறிவில் ஒரு பிடியாய்
aṟivil oru piṭiyāy
இருத்தி மகிழ்ந்து தனககிரி
irutti makiḻntu taṉakakiri
ஏறி முதல்வன் ஈசனது
ēṟi mutalvaṉ īcaṉatu
சிந்தை நிகுந்து புகழ்ந்து வர
cintai nikuntu pukaḻntu vara
செல்வம் உடனே கைவி வர
celvam uṭaṉē kaivi vara
ஜகஜாலங்கள் தமை கடந்து
jakajālaṅkaḷ tamai kaṭantu
சிர்ச்சொரோபமனம் புணந்து
circcorōpamaṉam puṇantu
துண்ணாத மொடியருளும்
tuṇṇāta moṭiyaruḷum
மவுணானந்த சுடர் விளக்கே
mavuṇāṉanta cuṭar viḷakkē
மாலாகிய கிரேஷ்டன் துணைவி
mālākiya kirēṣṭaṉ tuṇaivi
வனச மலரின் நினையாளே
vaṉaca malariṉ niṉaiyāḷē
மைந்தனிடம் வந்தனை காப்பாய்
maintaṉiṭam vantaṉai kāppāy
மணியே யோக ஒளி மணியே
maṇiyē yōka oḷi maṇiyē
மயிலாப் புரியில் வளரீசன்
mayilāp puriyil vaḷarīcaṉ
வாழ்வே அபயாம் விகைத்தாயே
vāḻvē apayām vikaittāyē
விட்டு விட்டு
viṭṭu viṭṭu